Letošní hodně hubená sezóna na ledech dospívá do svého vrcholu a o víkendu se konaly dva finálové podniky Mistrovství světa jednotlivců v tradiční baště tohoto sportu v bavorského Inzellu. Poté, co padl Berlín, se Inzell stal jediným německým oválem, předcházela mu kvalifikace ve Švédsku, doplněna o stálé divoké karty a jednu pro domácího nasazeného jezdce. Malebné a útulné městečko položené pod bavorskými Alpami s necelými pěti tisíci obyvateli se ve dnech 22. – 24. 03. 2024 stalo hlavním městem ploché dráhy. Do nově postavené Arény Maxe Aichera, kde se pořádají závody od roku 2011 dorazilo 5 600 diváků a poprvé v historii byla hala vyprodaná i na druhý nedělní den.
Jak na tiskové konferenci uvedl sympatický Švéd Martin Haarahiltunen, vždy se rád těší na závody do městečka obklopenými nádhernými horami, perfektní a dokonalou organizací a pohodovými a přátelskými lidmi. Jeho slova potvrzovaly velké skupiny fanoušků z daleké Skandinávie – švédských a finských barev a vlajek bylo v hledišti více než tomu bývalo v minulosti. Pochopitelně nejvíce bylo domácích návštěvníků a sousedů z Rakouska. České vlajky v hledišti byly osamocené, ale hlavně tam byly také.
Páteční sluncem ozářený moderní stadión přivítal k tréninku pět německých jezdců – Luca Bauer, Benedikt Monn, Max Niedermaier, Johan Weber, Markus Jell, čtyři švédské jezdce – Jimmy Olsen, Jimmy Hörnell Lidfalk, Martin Haarahiltunen, Stefan Svensson, tři finské – Heikki Huusko, Aki Ala.Rihimäki, May Koivula, dva rakouské – Franz Franky Zorn, Charly Ebner, jeden český jezdec Andrej Diviš a jeden holandský Jasper Iwema. Náhradníky pro tento závod byli domácí Christoph Kirchner a Franz Mayerbüchler.
Trénink na ledovém ovále vůbec neprobíhal v tréninkovém rytmu, některé jízdy měly spíše ráz ostrého závodu a někteří jezdci jeli přes ventil. Došlo k několika pádům, nejprve upadl Andrej Diviš poté, co se vyhýbal stojícímu jezdci pro defekt, dále Aki Ala Rihimäki, Luca Bauer a následně na rovince svůj stroj položil Charly Ebner, těsně před Andrejem Divišem, který prokázal skvělý reflex a vyhnul se jak ležícímu stroji, tak jezdci. Nejrychlejší čas v pátek zajel Martin Haarahiltunen 95,1 km/h, následován Fanky Zornem 93,7 km/h a Maxem Niedermairem 93,2 km/h, český jezdec po uvedených kolizích zajel čas 88,5 km/h.
Slunce obarvující den do jarní veselé pohody přineslo tento hřejivý pocit i do depa, kde panovala skvělá atmosféra. Srovnání minulých a současných let sledoval také Per Olof Serenius, nestárnoucí světová legenda ledové ploché dráhy (2x mistr světa jednotlivců, 3x mistr světa družstev, 8x nordický šampion, 22x mistr Švédska!), který v loňském roce ještě závodil na rozlučce bavorské legendy Güntera Bauera, jehož světle modrý motocykl je vystaven v Max Aicher Arena od letošního března.
Během společného rozhovoru mně sdělil jeho tipy na mistra světa a na vítěze v Inzellu. Posa tipuje širší okruh asi pěti jezdců, jasný favorit v současné době není. Nejvíce šancí přisuzuje trojlístku: Haarahiltunem, Huusko a Bauer. K mému překvapení na titul vůbec nepočítal s Franky Zornem, a to dokonce ani do top 5! Když jsem tip následně říkal kolegovi, tak ten také jenom nevěřícně kroutil hlavou. V depu jsem připomněl všeumělovi Markusi Jellovi jeho skvělé umístění na pražské Markétě ze závodů flat tracků, zda jej zrealizuje i zítra v sobotu. Markus to bral se smíchem, ledovou plochou dráhu považuje pro sebe za největší adrenalin, byť závodů na ledech absolvuje nejméně.
Vše tedy bylo přichystáno na sobotní FIM ICE Speedway Gladiators World Championship Final – jak zní oficiální název celé akce. Vítr z hor v sobotu nejprve přivál černošedé mraky, aby následně přišel nefalšovaný horský lijavec. Počasí jako by se promítlo i do samotného závodu. Hned na začátku přišla zpráva jako hrom, že jeden z favoritů, domácí Luca Bauer nebude startovat. Páteční pád způsobil, že Luca není schopen plněn používat svoji levou ruku a končí pro Inzell, zda se dá do pořádku do holandského Heerenveenu ukáže čas a lékaři.
Sobotní nástup jezdců byl naprosto famózní . Všichni aktéři bez helem na motocyklech objeli dohromady ovál a zamířili do depa. Hned následovala jedna akční jízda za sebou. V každé se jelo kolo na kolo, naprosto vyrovnané souboje následovaly jeden za druhým. Aby fanoušci zůstávali stále nažhaveni, pořadatelé do jednotlivých přestávek servírovali jednu lahůdku rockové klasiky za sebou: Deep Purple, ZZ Top, AC/DC, Kiss, Bon Jovi, Nirvana. Žádný smutek z toho, že jeho syn Luca je vyřazen nebyl znát na tatínkovi Gunterovi Bauerovi, který u mikrofonu řádně napumpoval hlediště a zavelel do mexických vln, které několikrát oběhly arenu.
Během soboty se nezvykle projevily technické problémy na motorce Frankyho Zorna, který se každou další jízdou vzdaloval od postupu do finále, tedy mezi poslední čtyři jezdce. Posa viděl to, co my asi nemůžeme nikdy vidět a jeho proroctví se projevilo naprosto jasně. Nejhrozivější pád dne postihl Hanse Webera, který vletěl do ochranné bariéry, následně byl dlouze ošetřován a v nemocničním vaku přepraven do nemocnice. Pozdě večer pak přišla zpráva, že se jedná o otřes mozku, zlomené žebro a těžké pohmožděniny.
Markus Jell sobotní večer však zajel asi ve své nejlepší formě, kdy ve své poslední jízdě proti třem favorizovaným Švédům získal tři body na celkových 10, když ho dělil jediný bod od postupu! Současně tím vybojoval start ve finále pro Maxe Niedermaiera – 11 bodů a sebral bod Stefonovi Svensonovi, který by se ziskem 11 bodů šel do velkého finále!
Ve finále šel do čela Martin Haarahuleten, následován Rihimäkim a Niedermaeirem, Husko po nevydařeném startu uzavíral finále. Maxovi se podařilo předjet Fina a zaútočil v posledním kole na obhájce titulu a na cílové čáře byl o cca pneumatiku na prvním místě!
Max Niedermaier je narozen 23. 03. 1988, takže si dal k narozeninám moc hezký dárek v podobě vítězství, a to před vlastním publikem.
Výsledky Ice Speedway GP Inzell (23. března):
Před nedělním finále v Inzellu byla možnost hovořit s další legendou světové ledové dráhy Milanem Špinkou, který právě zde v roce 1971 ještě na původním otevřeném stadionu položil základ své sbírky medailí, když vybojoval bronzovou medaili. Následoval rok 1974 mistr světa, 1976 vicemistr světa, mistrovství světa družstev vicemistr světa 1980, 1981 a 1982! Milan si pochvaloval sobotní vyrovnané a dramatické souboje a celkový závod.
Nedělní závod navázal plynule na sobotní lahůdku, stále vyrovnané souboje, jízdy kolo na kolo, skvělá atmosféra, pořadatelská organizace dokonale šlapající. Nedělní závody vždy bývaly divácky slabší, tentokrát zbylo volných několik lístků na státní, které fanoušci vzali rychle útokem a poprvé v historii nové arény bylo vyprodáno.
K velké lítosti rakouských věrných a hrstce těch českých fanouků, kteří mu již několik let stále drží pěsti, Franz Zorn pokračoval ve špatných bodových výkonech, byť tady bylo bodové i jezdecké zlepšení na 11 bodů, ale na kýžený postup do finále to nestačilo. Náhradníci Mayerbüchler a Kirchner se po odstoupení Lucy Bauera a Hanse Webera stali platnými jezdci ve startovním poli. Narychlo byl povolán jako jediný náhradník pro světové finále Maxmilián Niedermaier, který však během nedělního finále šel třikrát na led. Nejhorší pád dne zaznamenal Benedikt Bene Monn, když ze čtvrtého místa chtěl dohnat ztrátu na Andreje Diviše, chytil rýhu a byl katapultován do výšky. Následoval opět odvoz do nemocnice ve zdravotním vaku.
Po sečtení základní části závodu 20 jízd se neměnilo ani seskupení čtyř finalistů, byť si prohodili celkové bodové stavy. Hned po startu sestřelil ze třetí pozice jedoucí Max Haarhiltunena a Huska. Opakovaná finálová jízda byla se všemi čtyřmi jezdci. Do čela se probojovali Aki Ala Riihimäki a Martin Haarhultunen, na třetí pozici jezdil Max, kterého předjel o centimetry na cílové pásce Huusko.
Překvapivým vítězem závodu se stal Aki Ala-Riihimäki.
Výsledky Ice Speedway GP Inzell (24. března):
Pořadí mistrovství světa po 2 ze 4 závodů:
1. Martin Haarahiltunen (S), 36 bodů
2. Aki Ala-Riihimäki (FIN), 34
3. Max Niedermaier (D), 34
4. Heikki Huusko (FIN), 32
5. Franz Zorn (A), 21
6. Stefan Svensson (S), 21
7. Markus Jell (D), 20
8. Jimmy Hörnell Lidvalk (S), 18
9. Max Koivula (FIN), 18
10. Jimmy Olsen (S), 13
11. Jasper Iwema (NL ), 11
12. Charly Ebner (A), 9
13. Andrej Diviš (ČR), 8
14. Hans Weber (D), 7
15. Christoph Kirchner (D), 4
16. Franz Mayerbüchler (D), 3
17. Benedikt Monn (D), 3
18. Maximilian Niedermaier (D), 0
A abychom zakončili skutečnou oslavu ledové ploché dráhy pozitivní a sladkou tečkou na závěr, smlouva o prodloužení konání závodů na ledové ploché dráze v Inzellu je prodloužena do roku 2029.
Článek napsal: Petr Leifr
Foto: David Reygondeau (dmv-eisspeedway.de) – úvodní, Petr Leifr – stadion
Napište komentář